Areál hradu a zámku se nachází v obci Skalná na Chebsku v Karlovarském kraji. Areál tvoří cenný dobře dochovaný románský hrad a u něj patrový dvoukřídlý zámek v rokokovém stylu. Z románského období se nejlépe dochovala hranolová věž při bráně a kaple. Ve sklepení je stálá archeologická expozice o dějinách hradu.
Hrad založil kolem roku 1200 zřejmě Vojtěch Nothaft. Za Gummerauerů byl hrad v 15. století upraven. V roce 1783 nechali Trautenberkové v Předhradí vybudovat nové zámecké sídlo.
Ve 2. polovině minulého století byly objekty rekonstruovány.
Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás.
Na jihovýchodní straně je nevelké nádvoří s hranolovou věží, což je nejstarší část hradu. Obě nádvoří odděluje patrová budova.
Předchůdcem hradu Veveří bylo hradiště údělných moravských knížat založené zřejmě již v polovině 11. století. Výstavba hradu byla zahájena ve 13. století, postupně byla postavena mohutná hranolová obytná věž, velká okrouhlá věž a palác. Hradní areál byl později ještě rozšiřován o další stavby ? kapli, velký palác, parkán aj. V roce 1424 Veveří neúspěšně obléhali husité. V roce 1645 odolal hrad útoku Švédů, poté byly poškozené objekty barokně upraveny, do parkánu bylo přistavěno nové křídlo a v nádvoří vybudovány dvoupatrové arkády, přibyly budovy mezi předním a zadním hradem i na předhradí. Posledními majiteli hradu byli v letech 1881 ? 1925 Hirsch-Gereuthové. V roce 1925 přešel hrad do majetkem státu. V roce 1945 byl hrad značně poškozen. Ve 2. polovině 20. století sloužil hrad jako internátní učiliště, po jeho odchodu zůstal areál opuštěný a chátral. V současné době ještě probíhá postupná rekonstrukce.
Hrad Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů u nás. Hrad se nachází na Znojemsku v Jihomoravském kraji. Stojí na ostrohu nad vodami Vranovské přehrady. Návštěvníci si mohou hrad prohlédnout každý den kromě pondělí od června do září a říjnu o víkendech. Většina hradních interiérů je upravena novogoticky.
Hrad vznikl v 11. století; původní dřevěný hrad byl brzy nahrazen kamennou stavbou. Po vymření rodu Přemyslovců se hrad dostal na více než 200 let do vlastnictví Lichtemburků, za kterých byl hrad rozšířen a přestavěn. V době jejich vlastnictví hrad několikrát sehrál důležitou strategickou úlohu jako opora jejich mocenských ambicí, a to zejména v době husitských válek. V letech 1617 ? 1734 byl hrad majetkem Jankovských z Vlašimi. V roce 1736 přešel hrad do vlastnictví hrabat Daunů. V průběhu 1. poloviny 19. století byl hrad upraven do novogotické podoby. V 1. polovině 20. století změnil hrad několikrát majitele. Posledním majitelem Bítova, než byl hrad v roce 1949 převeden do správy státu, byl Jiří Haas.
Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě je rozsáhlý systém hradeb s mohutnou předsunutou čtyřhrannou věží propojenou visutou chodbou s palácem a dalšími baštami.
Hrad Helfštýn leží na kopci v zalesněné krajině. Hrad je vzdálený od Lipníku nad Bečvou pouhé 4 Km. Byl vybudován v 13. století a jeho zakladatelem byl Friduš z Linavy. Hrad vznikl na ploše dlouhé břibližně 50 m a široké 30 m, už tehdy byl opevněn silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou věží. Friduš z Linavy zneužíval polohu a sílu hradu, na významné cestě, k loupežení. Hrad prošel mnoha stavebními úpravami a byl vlastnilo ho mnoho majitelů. Nejvýznamější postavou z majitelů byl Lacek z Kravař. Lacek z Kravař patřil k aktivním stoupencům reformního hnutí a horlivým ochráncům Jana Husa. Hrad byl nedobitný a někteří šlechtici z okolí si na hrad ukládali cennosti. Roku 1656 bylo překročeno k poměrně rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění Helfštýnu nepoškodilo, ale zbavily jej konečné platnosti rázu panského sídla. Z opravami hradu se začalo až v roce 1911.
Řeka Otava je jedním z levostranných přítoků Vltavy a řadí se mezi jednu z největších jihočeských řek a druhou největší šumavskou řeku. Do Vltavy se vlévá pod hradem Zvíkov. Ale jedná se vlastně o ztracený soutok dvou krásných řek.
V roce 1954 se započaly přípravné práce budoucího vodního díla Orlík a 22. prosince 1961 byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu. Kdo se dívá od hradu Zvíkov na Orlickou přehradní nádrž a není vybaven potřebnými zeměpisnými informacemi, jen těžko pozná, že se jedná o soutok dvou řek. Voda tady neteče, tudíž Vltavu či přítok Otavy by klidně mohl člověk označit jako jednu ze zátok přehrady.
Historie hradu Zvíkova je spjata s královským rodem Přemyslovců. V době panování Přemysla Otakara I. (1197–1230) byl získán do jeho vlastnictví skalnatý ostroh, na kterém byl posléze hrad vybudován. Hrad Zvíkov zde stojí patrně od 13. století, možná i déle. Nejpravděpodobnější se jeví názor, že ho nad soutokem Vltavy a Otavy založil český kníže Václav I. v době své vlády (1230–1253).
Největší slávě se hrad těšil v době panování Karla IV. (1346–1378), který jej nechal opravit a často zde pobýval. Poté se v držení hradu střídaly různé rody – páni z Rožmberka, páni ze Švamberka, Eggenberkové a Schwarzenbergové.
Uvádí se, že hrad vzhledem ke své poloze na špatně přístupném ostrohu a systému opevnění nebyl nikdy úplně dobyt. Nejprve se ho pokoušel získat násilnou cestou Závišť z Falkenštejna, avšak neúspěšně. V době husitských válek byl Zvíkov obléhán Tábory, nebyl však také dobyt. Dobře vybudované hradby dokázaly odolávat i za třicetileté války. Teprve roku 1622 se zvíkovská posádka vzdala přesile císařských vojsk.
Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Byl vystavěn v letech 1480–1489 na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic. Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska. Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Ale již v roce 1950 začaly programové rekonstrukční práce, ve své době jinak ojedinělé. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další opravy přišli na Švihov po povodních v srpnu 2002, a týkala se zejména soustavy vodních příkopů sloužících dříve jako součást opevnění.
Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pondělí. Hradní místnosti jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. V některých hradních místnostech se nachází bohatě zdobené barokní krby a štukové reliéfy od mistra Carla Brentana. Na hradě Český Šternberk je také k vidění jedna z nejrozsáhlejších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. HistorieHrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, který toto své sídlo nazval Šternberk. Rod Divišovců se proto začal nazývat ze Šternberka. V 15. století hrad připadl rodu Holických ze Šternberka. V roce 1467 hrad obléhalo a dobylo královské vojsko. K významné, raně barokní přestavbě hradu došlo krátce po skončení třicetileté války. V roce 1949 převzala hrad státní správa. V roce 1991 se hrad vrátil do majetku rodu Sternbergů. Nyní hrad vlastní Zdeněk Sternberg, který zde i žije.
Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem ařímským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem anad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění.