Vildštejn
Areál hradu a zámku se nachází v obci Skalná na Chebsku v Karlovarském kraji. Areál tvoří cenný dobře dochovaný románský hrad a u něj patrový dvoukřídlý zámek v rokokovém stylu. Z románského období se nejlépe dochovala hranolová věž při bráně a kaple. Ve sklepení je stálá archeologická expozice o dějinách hradu.
Hrad založil kolem roku 1200 zřejmě Vojtěch Nothaft. Za Gummerauerů byl hrad v 15. století upraven. V roce 1783 nechali Trautenberkové v Předhradí vybudovat nové zámecké sídlo.
Ve 2. polovině minulého století byly objekty rekonstruovány.
Veveří
Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás.
Na jihovýchodní straně je nevelké nádvoří s hranolovou věží, což je nejstarší část hradu. Obě nádvoří odděluje patrová budova.
Předchůdcem hradu Veveří bylo hradiště údělných moravských knížat založené zřejmě již v polovině 11. století. Výstavba hradu byla zahájena ve 13. století, postupně byla postavena mohutná hranolová obytná věž, velká okrouhlá věž a palác. Hradní areál byl později ještě rozšiřován o další stavby ? kapli, velký palác, parkán aj. V roce 1424 Veveří neúspěšně obléhali husité. V roce 1645 odolal hrad útoku Švédů, poté byly poškozené objekty barokně upraveny, do parkánu bylo přistavěno nové křídlo a v nádvoří vybudovány dvoupatrové arkády, přibyly budovy mezi předním a zadním hradem i na předhradí. Posledními majiteli hradu byli v letech 1881 ? 1925 Hirsch-Gereuthové. V roce 1925 přešel hrad do majetkem státu. V roce 1945 byl hrad značně poškozen. Ve 2. polovině 20. století sloužil hrad jako internátní učiliště, po jeho odchodu zůstal areál opuštěný a chátral. V současné době ještě probíhá postupná rekonstrukce.
Bítov
Hrad Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů u nás. Hrad se nachází na Znojemsku v Jihomoravském kraji. Stojí na ostrohu nad vodami Vranovské přehrady. Návštěvníci si mohou hrad prohlédnout každý den kromě pondělí od června do září a říjnu o víkendech. Většina hradních interiérů je upravena novogoticky.
Hrad vznikl v 11. století; původní dřevěný hrad byl brzy nahrazen kamennou stavbou. Po vymření rodu Přemyslovců se hrad dostal na více než 200 let do vlastnictví Lichtemburků, za kterých byl hrad rozšířen a přestavěn. V době jejich vlastnictví hrad několikrát sehrál důležitou strategickou úlohu jako opora jejich mocenských ambicí, a to zejména v době husitských válek. V letech 1617 ? 1734 byl hrad majetkem Jankovských z Vlašimi. V roce 1736 přešel hrad do vlastnictví hrabat Daunů. V průběhu 1. poloviny 19. století byl hrad upraven do novogotické podoby. V 1. polovině 20. století změnil hrad několikrát majitele. Posledním majitelem Bítova, než byl hrad v roce 1949 převeden do správy státu, byl Jiří Haas.
Pernštejn
Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě je rozsáhlý systém hradeb s mohutnou předsunutou čtyřhrannou věží propojenou visutou chodbou s palácem a dalšími baštami.
Helfštýn
Hrad Helfštýn leží na kopci v zalesněné krajině. Hrad je vzdálený od Lipníku nad Bečvou pouhé 4 Km. Byl vybudován v 13. století a jeho zakladatelem byl Friduš z Linavy. Hrad vznikl na ploše dlouhé břibližně 50 m a široké 30 m, už tehdy byl opevněn silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou věží. Friduš z Linavy zneužíval polohu a sílu hradu, na významné cestě, k loupežení. Hrad prošel mnoha stavebními úpravami a byl vlastnilo ho mnoho majitelů. Nejvýznamější postavou z majitelů byl Lacek z Kravař. Lacek z Kravař patřil k aktivním stoupencům reformního hnutí a horlivým ochráncům Jana Husa. Hrad byl nedobitný a někteří šlechtici z okolí si na hrad ukládali cennosti. Roku 1656 bylo překročeno k poměrně rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění Helfštýnu nepoškodilo, ale zbavily jej konečné platnosti rázu panského sídla. Z opravami hradu se začalo až v roce 1911.
Zvíkov
Řeka Otava je jedním z levostranných přítoků Vltavy a řadí se mezi jednu z největších jihočeských řek a druhou největší šumavskou řeku. Do Vltavy se vlévá pod hradem Zvíkov. Ale jedná se vlastně o ztracený soutok dvou krásných řek.
V roce 1954 se započaly přípravné práce budoucího vodního díla Orlík a 22. prosince 1961 byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu. Kdo se dívá od hradu Zvíkov na Orlickou přehradní nádrž a není vybaven potřebnými zeměpisnými informacemi, jen těžko pozná, že se jedná o soutok dvou řek. Voda tady neteče, tudíž Vltavu či přítok Otavy by klidně mohl člověk označit jako jednu ze zátok přehrady.
Historie hradu Zvíkova je spjata s královským rodem Přemyslovců. V době panování Přemysla Otakara I. (1197–1230) byl získán do jeho vlastnictví skalnatý ostroh, na kterém byl posléze hrad vybudován. Hrad Zvíkov zde stojí patrně od 13. století, možná i déle. Nejpravděpodobnější se jeví názor, že ho nad soutokem Vltavy a Otavy založil český kníže Václav I. v době své vlády (1230–1253).
Největší slávě se hrad těšil v době panování Karla IV. (1346–1378), který jej nechal opravit a často zde pobýval. Poté se v držení hradu střídaly různé rody – páni z Rožmberka, páni ze Švamberka, Eggenberkové a Schwarzenbergové.
Uvádí se, že hrad vzhledem ke své poloze na špatně přístupném ostrohu a systému opevnění nebyl nikdy úplně dobyt. Nejprve se ho pokoušel získat násilnou cestou Závišť z Falkenštejna, avšak neúspěšně. V době husitských válek byl Zvíkov obléhán Tábory, nebyl však také dobyt. Dobře vybudované hradby dokázaly odolávat i za třicetileté války. Teprve roku 1622 se zvíkovská posádka vzdala přesile císařských vojsk.
Vodní hrad Švihov
Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Byl vystavěn v letech 1480–1489 na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic. Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska. Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Ale již v roce 1950 začaly programové rekonstrukční práce, ve své době jinak ojedinělé. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další opravy přišli na Švihov po povodních v srpnu 2002, a týkala se zejména soustavy vodních příkopů sloužících dříve jako součást opevnění.
Kámen
Jižně od Pacova se nachází původně gotický hrad Kámen, pojmenovaný podle obrovského žulového útvaru, na kterém byl někdy kolem roku 1300 založen. Snad nejdéle zde vládl rod Malovců, kteří hrad přestavěli v barokním slohu, současná podoba objektu však pochází z konce 19. století. Tehdejší majitel Enis z Atteru mu vtiskl rysy anglické romantické gotiky. Nejbližší okolí hradu tvoří rozsáhlý park s alpiniem. Na hradě vznikla expozice jednostopých motorových vozidel. Mezi vystavovanými objekty převažují motocykly, z nichž nejstaší Hildebrand-Wolfmüller pochází z roku 1894. Sbírka unikátně mapuje vývoj výroby motocyklů ve světě i v Česku.
Český Šternberk
Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pondělí. Hradní místnosti jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. V některých hradních místnostech se nachází bohatě zdobené barokní krby a štukové reliéfy od mistra Carla Brentana. Na hradě Český Šternberk je také k vidění jedna z nejrozsáhlejších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. HistorieHrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, který toto své sídlo nazval Šternberk. Rod Divišovců se proto začal nazývat ze Šternberka. V 15. století hrad připadl rodu Holických ze Šternberka. V roce 1467 hrad obléhalo a dobylo královské vojsko. K významné, raně barokní přestavbě hradu došlo krátce po skončení třicetileté války. V roce 1949 převzala hrad státní správa. V roce 1991 se hrad vrátil do majetku rodu Sternbergů. Nyní hrad vlastní Zdeněk Sternberg, který zde i žije.
Karlštejn
Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem ařímským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem anad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění.