Orlík

Přehrada Orlík je dalším ze stupňů Vltavské kaskády na území jižních Čech. Její hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Převážná část přehradní nádrže se nachází na území jižních Čech. Své jméno dostala podle zámku, jenž kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou Přehradního jezera. Přehrada byla budována v letech 1954 - 1961. V první etapě výstavby bylo připraveno zázemí pro budoucí stavbaře. V další etapě byl vybudován žlab, do něhož byla po dobu stavby hráze převedena voda Vltavy. Ihned potom započaly práce na vlastním tělese hráze. U paty hráze byla na levém břehu postavena hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Na pravém boku hráze je ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory obvyklé na jiných přehradách. Jižně od hráze je na levém břehu přístav lodní dopravy po Orlické přehradní nádrži, která zajišťuje spojení hráze s Orlíkem nad Vltavou a s hradem Zvíkov. Orlická přehrada je v řetězu vltavských přehrad článkem největším, nejvyšším a nejmohutnějším. Její 450 m dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Zadržuje jezero o ploše 2.732 ha, dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Jezero obsahuje 717 mil. metrů krychlových vody a je objemem zadržené vody největším v republice. Po koruně hráze vede silnice spojující Milevsko s oblastí Příbramska. Nedaleko Milína se pak napojuje na významnou silnici spojující Prahu s Píseckem a Strakonickem.

Přehrada Morávka

Přehrada Morávka byla postavena a dokončena v roce 1964. Nachází se jihovýchodně od města Frýdek - Místek v turistické oblasti Moravskoslezské Beskydy v nadmořské výšce cca 500 metrů nad mořem. Vodní dílo Morávka má objem 11,3 mil. m3, celkovou plochu 80 hektarů, sypanou hráz 396m dlouhou a 44m vysokou. Maximální hloubka je 38 metrů. Když byla při povodních, v roce 1997, hráz poškozena, musela podstoupit generální opravu. V současné době je zase v provozu. Je zde zákaz koupání a rybolovu, poněvadž se jedná o rezervoár pitné vody. Také možnost rekreace v okolí je limitována rozlehlým hygienickým pásmem. Zpět se můžete vrátit po silnici kolem nádrže.

Slezská harta

Vodní nádrž Slezská Harta je největší svého druhu na Severní Moravě a rozkládá se jihovýchodním směrem od města Bruntál. Přehrada byla vybudována na toku řeky Moravice. Slezská Harta byla vybudována, aby posílila níže se rozprostírající přehradu Kružberk.
Pod vodní plochou tvoří povrch kulmské horniny, na kterých je na pravém břehu nádrže láva z čedičových hornin, která před miliony let vytekla z Velkého Roudného do řeky Moravice.
Kromě jiného byl toto důvod pro několika násobné ukotvení břehu a vybudování zábran proti sesuvům. Hráz přehrady je sypaná má šikmé jílové těsnění, dvoustupňový pískový filtr, přechodová část je ze štěrku a část zajišťující stabilizaci je kamenitá a je upevněná ke skalnímu podloží injekční štolou a tak zvanou zavazovací stěnou. Pod hrází najdeme vodní elektrárnu kde pracují dvě Francisovy turbíny. Přehradní nádrž je částečně využívána také k rekreačním účelům. Výstavba přehrady byla ukončena v roce 1997. Sypaná přehradní hráz dosahuje výšky 65 metrů a vodní plocha zaujímá prostor 923 hektarů. Délka vodní plochy přehrady je kolem 15 kilometrů. Plnění přehrady vodou bylo zahájeno v roce 1996 a naplněna byla v roce 1998.

Vodní nádrž Les království

V letech 1910 až 1919 byla na Labi nedaleko města Bílá Třemešná postavena Přehrada Les království. Přehrada je známá též pod jménem Bílá Třemešná, ale před několika lety jí bylo vráceno původní jméno Les Království. Podnětem k výstavbě stejně jako u mnoha jiných byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Tato povodeň způsobila velké škody na budovách, mostech v hustě zalidněném a průmyslovém kraji a v otevřeném údolí mezi Dvorem Králové n. Labem a Jaroměří škody zemědělské.
Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a z největší části dokončeny v roce 1914, ale v důsledku první světové války se prodloužilo úplné dokončení stavby do roku 1919. Poprvé splnila přehrada svůj účel ještě nedostavěná v roce 1917, kdy se při velké vodě naplnila až k přelivům. Vodní dílo bylo v době svého ukončení největším v tehdejším Československu. Koruna betonové zdi přibližně sleduje terén a pohybuje se kolem kóty 314,00 m n.m., délka zdi je 182 m.
Zeď je chráněna na návodní straně cihelným obkladem, vzdušná strana je betonová.
Celková šířka zdi i s obkladem je 2 m. V horní části zdi je průběžná revizní chodba. 

Vodní nádrž Přísečnice

50.463275, 13.128952

Vodní nádrž severozápadně od Chomutova, pod obcí Kryštofovy Hamry. Byla vybudována v letech 1969-1976 na Přísečnickém potoce pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, jako zdroj energie a jako částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. Slouží také pro rybné hospodářství. Přísečnice je vodárenskou nádrží s vyhlášeným PHO 1. stupně, proto je hráz přehrady a její okolí uzavřeno pro veřejnost. Její okolí a panenská příroda jsou však kouzelné a stojí za to si sem výlet určitě udělat.

Sečská přehrada

Účelem vodního díla je zadržení vody v nádrži pro lepší průtok v níže ležícím úseku řeky Chrudimky, vodárensky využívaným skupinovým vodovodem zásobujícím města Chrudim a Pardubice, pro energetické využití vody ve vodních elektrárnách, pro částečnou ochranu území pod nádrží před povodněmi, pro zajištění minimálního průtoku v řece Chrudimce, k rekreaci a rybaření. Výstavbu přehradní hráze provedla v letech 1925 - 1934 pardubická firma Vendelín Dvořák podle projektu firmy Ing. Ctibor a spol. V roce 1947 byla do provozu uvedena špičková vodní elektrárna a vyrovnávací nádrž Padrty.

Hněvkovická přehrada

Asi 4 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou byl tok řeky Vltavy přehrazen hrází Hněvkovické přehrady, která zde byla jako víceúčelové vodní dílo postavena v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Hlavním cílem, který byl sledován výstavbou vodního díla Hněvkovice (výstavba 1986 - 1992), bylo zajištění dostatečných zásob technologické vody pro nedalekou elektrárnu Temelín. Pro tento účel je u přehrady postavena výkonná čerpací stanice. Nádrž slouží i k využívání hydroenergetického potenciálu ve vodní elektrárně se dvěma soustrojími s Kaplanovými turbinami s instalovaným výkonem 2 × 4,8 MW. Přehradní jezero se táhne od hráze asi 15 km proti proudu Vltavy a zasahuje téměř až k Hluboké nad Vltavou. Betonová gravitační hráz přehrady je 16,5 m vysoká a 191 m dlouhá. Nádrž za hrází má rozlohu 312 ha a je v ní zadrženo 22 mil. metrů krychlových vody. Součástí hráze jsou tři přelivy 12 m široké a plavební komora. Provoz vodní elektrárny je plně automatizován a je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích, která řídí i provoz nedaleko ležící hydroelektrárny Kořensko.